Kdo z nás se už někdy zamyslel nad tím, co by bylo s manželkou partnerkou, dětmi a dalšími blízkými, kdybychom náhle zemřeli? Kdo by splácel hypotéku, platil dětem studia nebo se staral o rodinný podnik? Jako logické řešení se nabízí možnost využít životního pojištění, kde si buď necháme poradit nebo sami zvolíme pojistnou částku, kterou si přejeme našich dědicům přenechat v případě naší náhlé smrti. Jak už to bývá, spory o peníze a majetek obecně jsou v rodinách časté. V rámci životního pojištění máme možnost si sami zvolit, komu a v jakém poměru si přejeme vyplatit pojistnou částku – institut tzv. “obmyšlené osoby”. Někdy (abychom zabránili případné nepříjemné konfrontaci s manželkou, dětmi nebo přáteli) políčka obmyšlených osob necháme prázdná a spoléháme na Dědické právo, které upravuje zákon č. 89/2012 Sb. (Nový občanský zákoník). Tady je potřeba ovšem zdůraznit jednu zásadní informaci! Plnění z životního pojištění pro případ smrti totiž primárně nespadá pod Dědické právo, ale řídí se §2831 stejného zákona, který určuje poněkud odlišný způsob vyplacení pojistné částky z pojištění smrti. Pořadí je následující:
§2831 Občanského zákoníku
1. Manžel/ka – není li, pak
2. Děti – nejsou li, pak
3. Rodiče – nejsou li, pak
4. Ostatní dědicové
Skupiny dle dědického práva
1. Manžel/ka 50% a děti 50%
2. Rodiče, manžel/ka, partner
3. Sourozenci a jejich děti
4. Prarodiče
Řešíte / řešili jste při sjednání životního pojištění obmyšlené osoby? Pokud ne, velmi dobře to zvažte, předejdete možným nesrovnalostem doma a mnohdy (jak už to v rodinách bývá) zbytečným sporům, které mohou skončit i před soudem.